V poslední části přehledu o nástrojích vhodných pro jazyk PHP se podíváme nejen na github + gitlab, řekneme si něco málo o databázích a předestřu základy frameworků. Navíc si můžeš přečíst předchozí díl o composeru, gitu a debuggingu nebo první díl o zdrojích a editorech.

Úložiště kódu

Když nebudeš pracovat sám nebo se budeš chtít pochlubit svým novým projektem, musíš svůj kód dát někam online. Kód je vhodné dávat někam, kde se s ním bude dál dobře pracovat, kde ho snadno můžou najít a procházet ostatní a kde ho můžeš jednoduše stáhnout a použít jinde. Přesně pro tyto potřeby vznikly služby, které se specializují na tuto online práci s kódem.

Nejpoužívanějším úložištěm je github.com. Je úzce provázaný s gitem a díky němu je možné snadno nahrávat, stahovat, opravovat i větvit cizí i vlastní kód. Jedinnou nevýhodou v neplacené verzi je nemožnost soukromých repozitářů. I přes to bych ho doporučil jako první volbu, protože je velmi rozšířený a lze na něj najít spoustu dobrých návodů.

Gitlab.com je mladší služba, která proti githubu nabízí i soukromé repozitáře pro všechny. Jako jedno z mála úložišť je opensourcovaný a můžete si ho tedy zdarma nasadit i do vlastního řešení. Bohužel nenabízí sledování jednotlivých uživatelů a nepoužívá ho tolik lidí jako github.

Bitbucket není tak rozšířený jako předchozí varianty, jako jediný ale nabízí podporu verzovacího systému Mercurial. Navíc velmi ochotně spolupracuje s dalšími aplikacemi od firmy Atlassian jako je Confluence nebo Jira.

Existují i další služby které můžete zkusit, jen se prosím vyhněte SourceForge. Ten měl veliké problémy s přibalováním nevyžádaných probramů do všech hostovaných projektů a je možné, že to dělá dodnes.

Všechna úložiště poskytují základní funkce jako jsou větvení a klonování kódu, žádosti o rozšíření (Pull Requesty), komentování kódu ostatními (Code Review), hlášení problémů (Issues) nebo podporu dokumentace (Wiki nebo manuály). Pro formátování textu se často na úložištích používá Markdown. Neděste se, pokud některému z pojmů nerozumíte. Až tu bude článek popisující verzovací systémy více do hloubky, přibyde tu na něj vysvětlující odkaz.

Databáze

Databáze jsou nedílnou součástí PHP i webových aplikací obecně, přesto je vezmu velmi zkrátka - je to disciplína hodná vlastního blogu (šance založit jakpsatdb.cz!).

Databáze slouží k ukládání dat. Data jdou řešit i jinak, například ukládat je do textových souborů či posílat někam mimo aplikaci. Výhodou databází je ale přístupová rychlost a snadná udržitelnost a zálohovatelnost.

Jak se pracuje s databází?

Program do databázového systému (DMBS) posílá příkazy typicky v jazyce SQL (structured query language), systém je provede a vrátí výsledek. Mezi databázový systém a PHP se může vložit další programová vrstva (knihovna nebo ORM), která zlepšuje čitelnost a použitelnost příkazů a dat v rámci projektu - více se dozvíš níže.

Do databáze se pomocí jazyka SQL dají posílat jednoduché příkazy jako: vrať všechny sloupce z tabulky users, což zapsáno v SQL vypadá

SELECT * FROM users

Příkaz pro vybírání je mocný a dá se hodně rozvinout, jako třeba

SELECT firstname, surname, photos 
FROM users 
JOIN userPhotos ON userPhotos.user = user.id 
WHERE user.gender = 'female' 
	AND user.age BETWEEN 15 
	AND 25 AND user.city = 'Brno'

což znamená něco jako: vrať všechny jména, příjmení a fotky uživatelů, kteří jsou ženy, mají od 15 do 25 let a jsou z Brna.

Druhy databází

Databáze se obecně dělí na strukturované (relační) a nestukturované (známé i jako noSQL). Relační databáze mají pevně danou strukturu tabulek a sloupců v nich. Tabulky se používají skoro stejně jako ty v Excelu nebo Calcu. Oproti nim relační databáze mezi tabulkami často definují vazby nazývané reference. Asi nejpoužívanější relační databázový systém je MySQL původně od firmy Sun, nyní Oracle. Další známé systémy jsou MariaDB jako opensource klon MySQL, oblíbený PostgreSQL, Firebird používaný hlavně v komerční sféře a jednoduchý SQLite vhodný pro malé projekty.

Do nestukturovaných databází se většinou informace ukládají ve tvaru klíč:hodnota. Používají se zejména tam, kde by byla nejasná či příliš složitá struktua relační databáze či při požadavcích na velkou rychlost a objem v jednoduché struktuře. Používají se například u ticketovacích systémů či dat generovaných z internetu věcí (Internet of Things). Mezi používané nestrukturované databáze se řadí MongoDB nebo Redis.

Z pohledu ovládání databáze se dají používat funkce nebo knihovny přímo z PHP, jako třeba mysqli nebo PDO. Často se také pro usnadnění práce používá nějaká externí knihovna. Knihovny můžou pracovat s jazykem SQL napřímo, jako kupříkladu Dibi, nebo pomocí objektově relačního mapování (ORM), jako třeba Doctrine. Problematika databází je široká a určitě se jí někdy tento blog bude věnovat více.

Pro ovládání databáze uživatelem se nejvíce používá phpMyAdmin. Za sebe můžu doporučit mnohem lehčí adminer od Jakuba Vrány - stačí stáhnout adminer.php soubor, ten nahrát na webhosting a přes prohlížeč se přihlásit.

Frameworky

Ve vývoji webových aplikací je spousta funkcionalit, které se v každém projektu opakují. Tyto funkce i s jejich problémy jsou zkušenějšími vývojáři bezpočetněkrát popsané, dobře vymyšlené i implementované. Tento hotový kód lze nalézt v knihovnách a balíčcích. A když je spojených více takových balíčků dohromady, vznikne framework. Frameworky jsou tedy sady kódu, které řeší běžné problémy projektů pomocí nejlepšího hotového řešení.

Frameworky jsou nástroje, které usnadňují nudnější kodérskou práci. Řeší například přihlašování uživatelů, automatické ošetřování vstupů a výstupů nebo routování. Umí se starat i o obecnější věci jako je struktura kódu (například rozdělení business logiky oproti vykreslování), řešení závislostí pomocí Dependency Injection nebo tvorbu jednotlivých instancí tříd pomocí factories (továrniček).

Frameworků existuje mnoho a stále vznikají další. K těm nejznámějším se řadí Symfony a české Nette. Dále se často potkáte s Laravel a Zend. Z těch lehčích a snadnějších můžu doporučit začít s CodeIgniter nebo se SlimFramework. Není na mě rozhodnout, který je nejlepší nebo nejpoužitelnější - každému vyhovuje něco jiného. Pokud nevíte, zeptejte se v okolí nebo online.

Pokud stojíte před úkolem napsat velkou aplikaci, zvolit si framework jako základ svojí práce je správná volba. Čisté PHP oproti tomu lépe poslouží na psaní jednorázových skriptů, pro řešení specifických úloh a je mnohem jednodušší v něm vypsat na obrazovku Hello World!. A také pozor na to, že techniky naučené v jednom frameworku nemusí často fungovat v těch dalších a ani v samotném PHP, zatímco použít PHP ve frameworku jde snadno a téměř vždy.

Too Long, Didn’t Read?

Zálohujte si kód i jinam než na vlastní disk. Načtěte si základy o databázích a používejte tu, která se na daný úkol hodí nejvíc. Vyzkoušejte alespoň jeden menší a jeden velký framework a určitě nějaký zvažte, když začnete psát velkou aplikaci.

Na prosbu onlinu rozvinu třídílný seriál na čtyři díly a tak pokryjeme i komentování kódu, jeho základní dokumentaci a jeho formátování.